La lettre E — Písmeno E /ø/

• Písmeno e /ø/ se nevyslovuje é /e/.
• Zvuk /ə/, který je také jméno patého písmena francouzské abecedy se dá ještě zapsat eu (s výjimkou příčestí minulého slovesa avoir, kde se skupina obou písmen  vyslovuje /y/).
• Zvuk /e/ zapíšeme é jako ve jménu Éric. Obvykle otevřené /ɛ/ psané dvojicí písmen ai se může vyslovit jako zavřené /e/ v některých slovech jako maison, raison, laisser, nebo jde-li o koncovku první osoby jednotlivého čísla budoucího času, např. je viendrai.
• Písmeno e nikdy nevyslovujeme nachází-li se na konci slova a proto se v tom případě nazývá němé e. Musíme ale nutně vyslovovat souhlásku, která se popřípadě nachází před ním.
  Srovnejte : la porte /lapɔʀt/ a le port /løpɔʀ/
• Uvnítř slova, mluvčí někdy spolkne zvuk /ø/. Foneticky se normálně takový mizivý zvuk píše /ə/. Větu
  Je ne veux pas regarder ce film
  uslyšíte /ʒənəvøpaʀəgaʀdesəfilm/ nebo /ʒənvøpaʀgaʀdesfilm/
• Končí-li slovo zvukem /e/, může to být koncovka infinitivu nebo příčestí minulé pravidelného slovesa, respektivě –er a –é, nebo koncovka druhé osoby množného čísla všech časů –ez, nebo ještě podstatné jméno končící na –et, např. muret.
• Nachází-li se písmeno e /ø/ uprostřed slova před zdvojenými souhláskami, pak se musí číst jako otevřené /ɛ/.
  Srovnejte : nous jetons /nuʒətɔ̃/ – je jette /ʒəʒɛt/